EFRAIM - král pro spravedlnost

Již od samého počátku vyčleňuje Bůh Josefa jako zasvěcence mezi svými bratry. Požehnání, která dostává od Boha, jsou pevná, věčná, nepohnutelná. (1.Mojžíšova 49:26) Bylo by pošetilé myslet si, že tato pozornost Boha vůči Efraimovi končí dávno před příchodem Ježíše Krista. Naopak, sám Ježíš svými výroky potvrzuje příchod svého zástupce, kterému chce dát moc nad národy tak, jak ji obdržel On od svého Otce. (Zjevení 2:26-28)

V Novém zákoně čteme o Janu Křtiteli, který posílá z vězení své učedníky k Ježíši s otázkou: "Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží." (Matouš 11:3-6)

Uvažujme, proč Jan, který sám Ježíše křtil a jemuž Bůh ukázal a označil svého Syna, posílá své učedníky s takovou otázkou, která pokud by neměla jiný hlubší význam, byla by zcela nesmyslná. A Ježíš, který by se měl pozastavit nad takovým podivným dotazem od muže, kterého důvěrně znal, nejenže se nediví, ale ani záporně neodpoví, jen poukáže na své činy.

Než odešel Ježíš ke svému Otci, řekl svým učedníkům: "Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud. Hřích v tom, že ve mne nevěří, spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte, soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen. Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Všecko, co má Otec, je mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne." (Jan 16:7-15)

Je mnoho vykladačů Bible, ale ne všichni jí rozumí a ne každý výklad je správný. Tak dochází k tomu, že nejen věřící lidé, ale i ostatní, kteří studují Bibli jen z hlediska historie, dostávají velmi špatné, někdy až nelogické vysvětlení biblických proroctví.

I Písmo nás upozorňuje, že přijdou lidé, kteří budou překrucovat biblickou pravdu. Posuďte sami několik veršů:

• Běda pastýřům, kteří pasou sami sebe. (Ezechiel 34:2)
• "Pijete nejčistší vodu, proč tu ostatní nohama kalíte? A moje ovce se mají pást na tom, co jste nohama zašlapali, a pít, co jste nohama zkalili?" (Ezechiel 34:18,19)
• "Ačkoli byste sami měli být již učiteli, sami opět potřebujete, aby vás někdo učil od začátku Boží řeči." (Židům 5:12)

Ježíš Kristus nám dává otázku: "Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas dával pokrm, který služebník je věrný a rozumný? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí. Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. Jestliže si však špatný služebník řekne: Můj pán dlouho nejde, a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci, tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene a vykáže mu úděl mezi pokrytci." (Matouš 24:45-51)

I když se to může zdát mnohým velmi obtížné, Bible nám pomáhá najít správnou odpověď. Vzpomeňme si, co řekl Ježíš svým učedníkům Petrovi, Jakubovi a Janovi na hoře, kde byl před nimi proměněn. A objevil se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním ...Potom, když sestupovali s hory, Ježíš jim přikázal, aby o tom vidění nikomu nepovídali, dokud Syn člověka nebude vzbuzen z mrtvých. Učedníci mu však dali otázku: "Proč tedy znalci zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?" Odpověděl a řekl: "Eliáš skutečně přichází a všechno obnoví." (Matouš 17:1-11)

Také ve Starém zákoně u Malachiáše 3:23,24 čteme: "Hle, posílám k vám proroka Eliáše, dříve než přijde den JHVH veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."

Bůh slibuje poslat Eliáše a jeho Syn nám to potvrzuje. Měli bychom snad pochybovat o jejich slovech? Známe-li dobře Písmo, víme, že zčásti splňoval úlohu Eliáše Jan Křtitel. Když ale Ježíš mluví o tom, že Eliáš přichází, je Jan už nějaký čas po smrti. Nemůže se tedy jednat o Jana Křtitele (jak se mnozí domnívají), ale o člověka, který teprve přijde. Nezapomeňme taky na slova Ježíše, když říká svým učedníkům: "Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat." (Jan 9:4)  Proto ta slova o příchodu Eliáše a obnovení všech věcí.

Ano, Eliáš skutečně přichází a všechno obnoví. Nemusíme se tedy zbytečně znepokojovat, pokud jde o Boží záležitosti a druhý příchod Božího Syna. Nelze ho snadno přehlédnout, když budeme věnovat dostatečnou pozornost všem událostem, které s tím souvisejí. Stačí si totiž vzpomenout na první příchod Ježíšův. Nepoznali ho, i když o něm měli mnoho informací, i když se prokázal svými skutky. Jejich srdce byla tak zatvrzelá, že ho zabili.

Situace bude nyní velmi podobná. Eliáš nám oznámí příchod Ježíšova zástupce Efraima, jako kdysi oznámil Jan Křtitel příchod Božího syna. Potom společně budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní. To jsou ty dvě olivy a ty dva svícny, které stojí před Pánem země. A kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyšlehne oheň z jejich úst a sežehne jejich nepřátele; takto zahyne každý, kdo by jim chtěl ublížit. Ti dva svědkové mají moc uzavřít nebesa, aby nebylo deště za dnů jejich prorokování, a mají moc proměnit vody v krev a sužovat zemi všemi možnými pohromami, kdykoliv budou chtít. (Zjevení 11:3-6)  Tito dva svědkové, o kterých se Písmo zmiňuje jak ve Starém tak i v Novém zákoně, nám dají přesvědčivý důkaz o Boží přítomnosti. (Zacharjáš 4:14, Matouš 17:3, Zjevení 11:3)  Budou se prokazovat stejnou mocí, jako se prokazovali starozákonní Mojžíš a Eliáš.

Věnujme nyní velkou pozornost následujícímu textu: Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?" Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Kristus." Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne." Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se pokládáš?" Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izajáš." Ti vyslaní byli z řad farizeů. Otázali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Kristus ani Eliáš ani ten Prorok?" (Jan 1:19-25)  Je vůbec možné přehlédnout, že kromě Krista jsou zde jmenovány ještě další dvě osoby? Eliáš a ten Prorok, s nimiž se Jan Křtitel neztotožňuje? Jak jsme si již řekli, jde o dva Boží svědky, o nichž je zmínka nejen v Novém zákoně ve Zjevení a u Matouše, ale i ve Starém zákoně u Zacharjáše. (Zjevení 11:3-6, Matouš 17:3, Zacharjáš 4:14)

Nyní vidíme, jak je důležité znát a očekávat ty, kdo mají přijít, zvláště dnes, kdy se ocitáme v generaci druhého příchodu Ježíše Krista. Jejich příchod bude významný pro celý svět, jak pro věřící tak pro nevěřící. Nebude je možno ignorovat. Stejně jako nebylo možné nebrat na vědomí Boží služebníky Mojžíše a Eliáše.

Nakonec si připomeňme Ježíšova slova: "Od nynějška mě již rozhodně neuvidíte, dokud neřeknete: Požehnaný je ten, kdo přichází v JHVH jménu." (Matouš 23:39; Lukáš 13:35)

1.Mojžíšova 41:50-52
Ještě než přišel rok hladu, narodili se Josefovi dva synové, které mu porodila Asenat, dcera Potifery, kněze z Onu. Prvorozenému dal Josef jméno Manase ..... Druhému dal jméno Efraim (tj. Bůh dal plodnost), neboť řekl: „Bůh mě učinil plodným v zemi mého utrpení.“

Zacharjáš 10:6,7
Obdařím Judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním. Přivedu je zpět a usadím je do bezpečí, protože jsem se nad nimi slitoval. Budou zas, jako bych na ně nebyl zanevřel, já jsem JHVH, jejich Bůh, já jim odpovím. Efraimci budou jako bohatýři, jejich srdce se bude radovat jako po víně, ...

Shrnutí:
Povšimněte si, jakou připisuje JHVH velkou důležitost Efraimovi, a to tak velkou, že mu věnuje celou knihu proroka Ozeáše. Všichni svého Boha zradili, jak Efraim tak Juda. Byli potrestáni, nicméně jim chce Bůh odpustit a na to bychom neměli zapomínat. Vždyť Efraima Bůh učiní svým prvorozeným.

1.Mojžíšova 41:40-45
Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem. ..... A farao Josefa pojmenoval Safenat Paneach (tj. po egyptsku Záchrance světa). ..... Tak vzešel Josef nad egyptskou zemí jako slunce.

1.Mojžíšova 49:22-26
Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti. Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili. Jeho luk si zachová svou pružnost, jeho paže svoji svěžest. Z rukou Přesilného Jákobova vzejde pastýř, kámen Izraele, z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna. Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry.

Pozn.:
Jozue, potomek Efraimův, uvedl svěřený lid, který vyšel z Egypta "z domu otroctví", do zaslíbené země. Jozue je předobrazem budoucího Efraima, který převede Boží lid pod vedením Ježíše Krista jako jeho zástupce do nového světa, kde bude vládnout Spravedlnost s Pokojem.

2.Mojžíšova 24:13,14
I povstal Mojžíš a Jozue, který mu přisluhoval, a Mojžíš vystoupil na Boží horu. Starším řekl: „Zůstaňte zde, dokud se k vám nevrátíme. ...“

4.Mojžíšova 14:30
Věru, že nevejdete do země kromě Káleba, syna Jefunova (Juda), a Jozua, syna Núnova (Efraim) ...

Pozn.:
Jistě nemůžeme považovat za náhodu vstup Judy a Efraima do zaslíbené země. Raději se zamysleme! Proč ze všech kmenů právě tyto dva?

4.Mojžíšova 27:18-23
I řekl JHVH Mojžíšovi: „Vezmi k sobě Jozua, syna Núnova, muže, v němž je Duch, a vlož na něho ruku. Postavíš ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost a dáš mu před jejich zraky pověření. Předáš mu díl své velebnosti, aby ho celá pospolitost synů izraelských poslouchala. Bude se stavět před kněze Eleazara a ten se bude pro něho JHVH vyptávat na rozhodnutí pomocí urímu. Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet, on a s ním všichni Izraelci, tedy celá pospolitost.“ Mojžíš učinil, co mu JHVH přikázal. Vzal Jozua a postavil ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost, vložil na něho ruce a dal mu pověření, jak o tom mluvil JHVH skrze Mojžíše.

4.Mojžíšova 34:16,17
JHVH promluvil k Mojžíšovi: „Toto jsou jména mužů, kteří za vás převezmou zemi do dědictví: kněz Eleazar a Jozue, syn Núnův. ...“

5.Mojžíšova 1:38
Jozue, syn Núnův, který ti je k službě, ten tam vejde. Posilni ho, neboť on rozdělí Izraeli zemi v dědictví.

5.Mojžíšova 31:23
JHVH pak přikázal Jozuovi, synu Núnovu, a řekl: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim přísežně slíbil a já budu s tebou.“

Jozue 1:5
Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě. (výrok JHVH)

Jozue 3:7
JHVH řekl Jozuovi: „Dnešního dne jsem tě začal před zraky celého Izraele vyvyšovat, aby poznali, že jsem s tebou, jako jsem byl s Mojžíšem. ...“

Jozue 4:14
Onoho dne vyvýšil JHVH Jozua před očima celého Izraele, takže měli před ním bázeň po celý život, jako měli bázeň před Mojžíšem.

Jozue 5:13-15
Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: „Patříš k nám nebo k našim protivníkům?“ Odvětil: „Nikoli. Jsem velitel JHVH zástupu, právě jsem přišel.“ I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: „Jaký rozkaz má můj Pán pro svého služebníka?“ Velitel JHVH zástupu Jozuovi odpověděl: „Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.“ A Jozue tak učinil.

Jozue 6:27
JHVH byl s Jozuem a pověst o něm se roznesla po celé zemi.

Jozue 11:15
Jak přikázal JHVH svému služebníku Mojžíšovi, tak Mojžíš přikázal Jozuovi a tak Jozue učinil. Nevynechal nic ze všeho toho, co JHVH Mojžíšovi přikázal.

Shrnutí:
Mojžíš je pokládán za předobraz Ježíše Krista. Jako on předává díl své velebnosti Jozuovi, potomku Efraima, tak i Ježíš chce v budoucnu předat svou moc svému vyvolenému, který stejně jako Jozue pochází z rodu Efraimova.

Izajáš 53:1,2
Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže JHVH? Vyrostl před ním jako proutek, jako oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.

4.Mojžíšova 14:30
Věru, že nevejdete do země, kromě Káleba, syna Jefunova (Juda) a Jozua, syna Núnova (Efraim), ...

Pozn.:
Ze všech izraelských kmenů jedině tito dva si zasloužili vstup do zaslíbené země. Nebudeme to jistě považovat za věc pouhé náhody, zvláště když víme, že v biblických záznamech má téměř každý výjev souvislost s budoucností.

Jeremjáš 3:18
V oněch dnech se dům judský s domem izraelským vydají společně na cestu ze země na severu do země, kterou jsem dal do dědictví jejich otcům.

Jeremjáš 11:10
Dům izraelský i dům judský zrušily mou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci.

Jeremjáš 33:23-26
I stalo se slovo JHVH k Jeremjášovi: „Nevidíš, co tento lid mluví? Obě čeledi, které JHVH vyvolil, prý zavrhl. Můj lid znevažují, jako by pro ně nebyl už ani národem. Toto praví JHVH: Jakože jsem ustanovil svou smlouvu se dnem a nocí jako směrnici pro nebe i zemi, právě tak nezavrhnu potomstvo Jákoba a Davida, svého služebníka. Z jeho potomstva budu brát vládce pro potomstvo Abrahamovo, Izákovo a Jákobovo, až změním jejich úděl a slituji se nad nimi.“

Pozn.:
Výrok Obě čeledi nám ukazuje na dva izraelské kmeny. Kmen Judův a Efraimův. Oba kmeny dojdou Božího slitování.

Jeremjáš 50:33,34
Toto praví JHVH zástupů: „Izraelci jsou utiskováni a Judejci s nimi. Všichni, kdo je odvádějí do zajetí, je pevně uchopili a odmítli je propustit. Jejich vykupitel je však silný, jeho jméno je JHVH zástupů. Pevně povede jejich spor, přinese zemi pokoj a obyvatele Babylóna pokoje zbaví.“

Ezechiel 37:15-22
I stalo se ke mně slovo JHVH: „Ty lidský synu, slyš. Vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: Judovi a synům izraelským, jeho spojencům. Pak vezmi druhé dřevo a napiš na ně: Josefovi, to je dřevo Efraimovo a celého domu izraelského, jeho spojenců. Přilož jedno k druhému a budeš je mít za jedno dřevo, budou v tvé ruce jedním celkem. Až se tě synové tvého lidu zeptají: Nepovíš nám, co to pro nás znamená? promluv k nim: Toto praví Panovník JHVH: Hle, já vezmu dřevo Josefovo, které je v ruce Efraimově a izraelských kmenů, jeho spojenců, přidám k němu dřevo Judovo a učiním je dřevem jedním a budou v mé ruce jedno. ...“

Ozeáš 5:5
Izrael i Efraim upadnou pro svoji nepravost, upadne s nimi i Juda.

Ozeáš 5:12-14
Budu Efraimovi jako hnisavá rána a jako kostižer Judova domu. Když spatřil Efraim svoji nemoc a Juda svou otevřenou ránu, šel Efraim k Ašúrovi, poslal k velkokráli. Ten vás však vyléčit nemůže, vaši otevřenou ránu nevyhojí! Neboť já budu na Efraima jako mladý lev, na Judův dům jako lvíče.

Ozeáš 10:11
Efraima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.

Zacharjáš 9:13
Judu si napnu jako luk, na tětivu vložím Efraima.

Zacharjáš 10:6
Obdařím judský dům bohatýrskou silou a dům Josefův zachráním.

Shrnutí:
Není bez zajímavosti, že si Bůh vyvolil ze všech izraelských kmenů právě Judu a Efraima, a do budoucna jim připisuje nemalý význam. Nepodceňujme tedy význam Efraimův, tak jako dnes již nepodceňujeme význam Judův!

4.Mojžíšova 12:6-8
Řekl: „Poslyšte má slova: Bude-li mezi vámi prorok, já JHVH se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu. Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě. S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách, smí hledět na zjev JHVH. Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?“

2.Samuelova 7:18-21
Král David pak vešel, usedl před JHVH a řekl: „Co jsem já, Panovníku JHVH, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? A i to bylo v tvých očích málo, Panovníku JHVH. Dokonce přislibuješ domu služebníka svého dlouhá léta. Takové naučení dopřáváš člověku, Panovníku JHVH. O čem by ještě mohl David k tobě promluvit? Panovníku JHVH, ty znáš svého služebníka. Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o ní vědět svému služebníku. ...“

1.Královská 3:7
JHVH, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet.

1.Královská 8:53
Ty sám jsi je sobě oddělil za dědictví ze všech národů země, jak jsi prohlásil skrze svého služebníka Mojžíše, když jsi vyvedl naše otce z Egypta, Panovníku JHVH.

1.Královská 11:38
Budeš-li poslušný ve všem, co ti přikážu, a budeš-li chodit po mých cestách a řídit se tím, co je správné v mých očích, a dodržovat má nařízení a má přikázání, jak to činil můj služebník David, budu s tebou a vybuduji ti trvalý dům, jako jsem ho vybudoval Davidovi, a dám ti Izraele.

Srovnej "trvalý dům"
  1.Samuelova 2:35
  2.Samuelova 7:16,17
  1.Královská 2:24

1.Královská 18:36
Prorok Eliáš přistoupil a řekl: „JHVH, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. ...“

Žalm 86:16
Shlédni na mne, smiluj se nade mnou, dej svou sílu svému služebníku, vítězství synu tvé služebnice!

Žalm 116:16
JHVH, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice.

Izajáš 42:1
„Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud národům. ...“

Izajáš 43:10
„Mými svědky jste vy, je výrok JHVH, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. ...“

Izajáš 49:1-6
Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! JHVH mě povolal z života mateřského, od nitra mé matky připomínal moje jméno. Učinil má ústa ostrým mečem, skryl mě ve stínu své ruky. Udělal ze mne výborný šíp, ukryl mě ve svém toulci. Řekl mi: „Ty jsi můj služebník, Izrael, v tobě se oslavím.“ Já jsem však řekl: „Nadarmo jsem se namáhal, svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud.“ A přece: U JHVH je mé právo, můj výdělek u mého Boha. A nyní praví JHVH, který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě mé matky, abych k němu přivedl Jákoba nazpět, byť i nebyl shromážděn Izrael. Stal jsem se váženým v JHVH očích, můj Bůh je záštita moje. On dále řekl: „Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni, dal jsem tě za světlo národům, abys byl spása má do končin země.“

Srovnej "ostrý meč"
  Izajáš 11:4
  Zjevení 2:27;  12:5
Srovnej "výborný šíp"
  Žalm 64:8
  Abakuk 3:9,11
  Zacharjáš 9:13,14
Srovnej "světlo národům"
  Zjevení 2:28 (jitřní hvězda = světlo)

Izajáš 52:13-15
„Hle, můj služebník bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší. ..... Avšak on pokropí mnohé národy krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumějí tomu, o čem neslyšeli.“

Izajáš 53:11
Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. „Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým ...“

2.Samuelova 7:12-16;  1.Paralipomenon 17:11,14; 22:10
Až se naplní tvé dny a ty (David) ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka. Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem je odňal Saulovi, kterého jsem před tebou odvrhl. Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn.

Žalm 21:2-7
JHVH, král se raduje z tvé moci, nad tvým vítězstvím jásá. Splnil jsi mu touhu jeho srdce, prosbě jeho rtů jsi neodepřel. Vyšel jsi mu vstříc štědrým požehnáním, na hlavu mu kladeš korunu z ryzího zlata. O život tě prosil. Daroval jsi mu jej do nejdelších časů, navěky a navždy. Dík tvému vítězství je velká jeho sláva, obestřel jsi ho velebnou důstojností. Učinils ho navždy požehnáním, oblažuješ ho radostí z tvé přítomnosti.

Srovnej "důstojnost"
  5.Mojžíšova 33:17
Srovnej "požehnání"
  1.Mojžíšova 49:26

Žalm 72:1-20
Bože, předej své soudy králi a svou spravedlnost královskému synu, aby obhajoval tvůj lid spravedlivě a tvé ponížené podle práva. Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost. Zjedná právo lidu, dá zvítězit synům ubožáka, zdeptá utlačovatele. ..... V jeho dnech rozkvete spravedlivý, bude hojný pokoj, dokud nezanikne měsíc. A panovat bude od moře až k moři, od Řeky do dálav země. Divá sběř se před ním bude krčit, prach budou lízat jeho nepřátelé. ..... Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. ..... Země bude oplývat obilím, jež se bude vlnit i po vrcholech hor, jeho klasy budou jako libanonské cedry, obyvatelé měst pokvetou jak bylina země. Jeho jméno bude věčné, dokud potrvá slunce, poroste jeho jméno. Budou si jím žehnat, všechny národy ho budou blahoslavit. ...

VYSVĚTLIVKY: