Když byl irácký vládce Saddam Hussein zbaven moci, mohlo dojít k navázání přímých kontaktů s několika posledními Židy, kteří ještě stále v Iráku žijí.

Židovské společenství v Iráku patří k nejstarším a svého času nejbohatším židovským exilovým obcím. V zemi na Eufratu a Tigridu se nalézají četné historické stavby židovské historie, které jsou však velmi zubožené.

Minulý měsíc bylo do Izraele dopraveno posledních šest Židů z Bagdádu dramatickou akcí, nazvanou neméně pozoruhodně “Pomoc ze Sijóna”.

Nové přistěhovalce, kteří jsou bez výjimky pokročilého věku, zvláštním obřadem uvítala “Jewish Agency for Israel”.

Přistěhovalci udali, že rozhodně nejsou poslední, protože brzy se vrátí ještě další Židé, kteří nežijí v iráckém hlavním městě, ale v jiných oblastech země. Až se i ti vrátí, skončí definitivně “babylonský exil”.

Židovské exilové společenství vzniklo asi před 2 700 lety, když po zničení Prvního chrámu byli Židé posláni do Babylona. Od té doby tamější židovská obec představovala exilovou obec. V průběhu židovských dějin měla velký vliv a stala se střediskem židovské učenosti. Tam vznikl “Babylonský Talmud”, který dodnes upravuje život náboženských Židů.

I po návratu některých Židů do Izraele a po vybudování Druhého chrámu, židovská obec v Babylonu trvala dál. Po založení státu Izrael v roce 1948 byli Židé v Iráku pronásledováni. Proto na počátku padesátých let odešlo z Iráku na 137 000 Židů za pomoci izraelské tajné služby Mossad a Jewish Agency.

Tehdy zůstalo ještě asi 10 000 Židů v Iráku, ale většina z nich pak uprchla, takže v roce 1970 už bylo v Iráku jen 4 000 Židů. Nato nastartoval Mossad novou tajnou záchrannou akci, která se uskutečnila za spolupráce s tehdejším vůdcem Kurdů.

Po nastolení režimu Saddana Husseina žilo v Iráku už jen několik stovek Židů. Měli poměrně značnou svobodu. Před pěti lety byla dokonce na státní náklady restaurována v Bagdádu velká židovská synagoga. Avšak těch něco málo Židů, kteří v Iráku zůstali, žili stejně v ustavičném strachu a ve velká nouzi. ZL

Komentář: Je pravděpodobné, že na území Iráku byl kdysi ráj, v němž před pádem do hříchu žil Adam s Evou. Z Iráku vydal král Kýros rozkaz, aby se zajatí Židé vrátili do vlasti a budovali Hospodinův chrám. Avšak z Iráku také vycházelo stále velké nepřátelství vůči Židům a Izraeli. Však čtěte 137 žalm! Až do našich dnů právě z Iráku čiší neskrývané nepřátelství vůči Izraeli. Tak odsud kdysi vycházelo velké požehnání, ale také velké prokletí.

To nám mimo jiné ukazuje, že nikdy nemáme odpočívat na někdejším požehnání. Co kdysi bylo velmi dobré, může se stát velmi špatným. I dnes je Pán Ježíš tam, kde Jej Jeho děti poslouchají, ne snad tam, kde kdysi žil nějaký “velký Boží muž”. CM